Mikroregion Chelčicko - Lhenický
Pravidelná cykloturistická akce, která se koná každoročně v květnu a září.
Na rozhraní Šumavských vrchů a Budějovické pánve, kde přírodní a klimatické podmínky umožňují již několik staletí místním hospodářům pěstování ovoce, se nachází území, které dalo vzniknout Chelčicko-Lhenické ovocnářské oblasti. Jedná se o oblast jižně od obce Vodňany v délce cca 25km, kde je soustředěna převážná většina komerčních ovocných výsadeb v Jihočeském kraji. Právě jaro dává zdejšímu kraji, protkaném lesy a rybníky, zvláštní kouzlo, kdy celá oblast se odívá do sněhobílé barvy květů ovocných dřevin a je provoněna medovou vůní kvetoucích stromů. Pro každého pěstitele ovoce je toto období velkým očekáváním, nadějí a svátkem, protože úspěšný průběh tohoto období je základem budoucí úrody. Dovolte nám pozvat Vás na naši oslavu květů, jako základu budoucí úrody. Chceme se s vámi podělit o krásu kvetoucích stromů, poezii zdejší krajiny a v neposlední řadě si připomenout historii, historické památky zdejšího kraje, ale i průkopníky pěstování ovoce ve zdejším kraji.
0,0 Chelčice (461 m)
Obec vznikla při důležité obchodní cestě vedoucí z Podunají, tzv. Linecké. První písemná zpráva o vsi je z roku 1357. Ves v této době byla rozdělena mezi několik zemanů, kteří vlastnili jednotlivé dvory.Kostel sv. Martina – původně románský, se poprvé připomíná roku 1384. V 17. století bylo provedeno sklenutí kostela a v letech 1728–30 přistavěna boční kaple. V roce 1759 byla provedena fresková výzdoba kostela. V blízkosti kostela se nacházejí pozdně barokní plastiky P. Marie a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Máří Magdalény – barokní stavba ze druhé poloviny 17. století postavena v blízkosti pramene se slabě minerální vodou. Kaple stála na konci barokní aleje, vedoucí od kostela na Lomci k tzv. Novému zámku v Libějovicích a ke kapli sv. Máří Magdalény. V Záhorčí – na místě dnešního zemědělského areálu Zemcheba – stávala ve středověku tvrz, kterou v roce 1389 vlastnil Hroznata ze Záhoří. Vedle Záhoří se také užíval název Záhořice. Zdejší zemané se také psali jako Záhorkové ze Záhořice. Z tohoto rodu pocházel Petr Záhorka, ztotožňovaný s Petrem Chelčickým. Pamětní síň Petra Chelčického byla slavnostně otevřena při předání ocenění Jihočeská vesnice roku 2000. Jsou v ní umístěny exponáty, reprodukce, fotografie a literatura související s Petrem Chelčickým i obcí Chelčice. V roce 2002 obec Chelčice oslavila 650 let od svého založení. Při této příležitosti byla zorganizována veřejná sbírka, ze které obec nechala zhotovit novou sochu Petra Chelčického. Chelčice patří k nemnoha historicky podloženým oblastem na jihu Čech s velkou pěstitelskou tradicí ovocných dřevin. Byly zde vyšlechtěny některé odrůdy s krajovým významem, např.: třešeň „Libějovická raná“, jabloň „Petr Chelčický“ a později následovaly odrůdy další. Intenzivní ovocné sady se začaly v Chelčicích vysazovat v roce 1967. Pěstují se zde nejnovější odrůdy jabloní, třešní, višní a rybízu. Chelčice jsou po celé republice známé vývojem a aplikací biologických metod v ochraně ovocných sadů.
Po neznačené cestě do Truskovic
2,0 Truskovice
V centru obce na návsi stojí kaplička s barokním štítkem a se zvoničkou, zvrcholenou cibulovitou kopulí. Před vesnicí ve směru od Chelčic výklenková kaplička. Na konci obce statek čp. 31 „U Pěstů“ se štíty a bránou ve stylu selského baroka.
3,0 Křižovatka pod Lomcem
4,0 Lomec (552,2 m)
Zalesněný vrch s barokním kostelíkem – prvořadé poutní místo diecéze známé i ve světě. Kostel Jména P. Marie je neobvyklou centrální barokní stavbou z l. 1699–1702, fara (bývalý lovecký zámeček z 18. stol.) a hřbitov. V lese pod vrcholem byla objevena řada mohyl z doby hradištní (8.–9. stol.).
6,5 Krtely
Nedaleko obce nalezena skupina slovanských mohyl.
Po značce 1099
8,0 Setuň
10,5 Kratochvíle
Renesanční zámek – původní stavení zvané Nový Leptáč začal v r. 1569 stavět Jakub Krčín z Jelčan. 1582 nový majitel Vilém z Rožmberka přestavuje objekt na zámek (až do r. 1589). Hlavní budova zámku, patrová renesanční budova, zdobená sgrafity a malbami. Zámek stojí uprostřed rozsáhlého zámeckého parku. V interiérech (od r. 1981) je expozice kresleného a loutkového filmu. V sousedství zámku dostihová dráha.
Po značce 1088
15,5 Žitná
18,5 Třebanice
Po silnici – neznačená cesta
20,0 Ratiborova Lhota
Na východ od obce chráněná přírodní rezervace Pančice – V Řekách.
24,0 Mičovice
Počátky obce sahají do první poloviny čtrnáctého století, kdy byla založena jako vesnice na území patřící Zlatokorunskému klášteru. Obyvatelé se v minulosti živili zemědělskou a lesní výrobou, v obci pracovali i drobní řemeslníci. Na návsi stojí kaple Panny Marie z roku 1886, a malá výklenková kaplička.
24,8 Křižovatka pod Poustevnou
25,0 Štěrbů louka
Přírodní památka (vyhlášena v r.1992), vlhká louka s výskytem vzácných chráněných rostlin.
28,0 Lhenice (559 m)
Městečko, původně osada prvně doložená r. 1283, kdy náležela ke klášteru Zlatá Koruna. V r. 1544 Lhenice povýšeny na město. Původně gotický kostel sv. Jakuba Většího z pol. 13. stol. přestavěn barokně v l. 1734–40. U kostela dům č.p. 156, tzv. Panský dům, renesanční z r. 1610. Na náměstí domy s barokními štíty a kašnou se sochou sv. Vojtěcha. V okolí města rozsáhlé třešňové sady.
Po značce 1099
31,0 Hradce
Po červené turistické značce
32,5 Hrbov
Po silnici až na 1103 a dále do Netolic
35,5 Netolice (427 m)
Městská památková zóna (1990). Pomezní hrad knížat Slavníkovců (hradiště sv. Jan) zmiňovaný již v r. 981, později osada a posléze i město. Původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie (postaven r. 1284), barokně přestavěn (1864). Hodnotné oltářní obrazy a nástropní malby. Románský kostelík sv. Václava (1. pol. 13. stol.), přestavěn v gotickém slohu. Řada domů (z 2. pol. 16. stol.) má zachovalá původní barokní průčelí. Železniční trať Netolice–Dívčice uvedena do provozu r. 1895.
Po značce 1103
30,0 křižovatka pod Stříbrnou horou (Nový Dvůr)
Po značce 1090
31,5 Horní Chrášťany
Po silnici – neznačená cesta
33,0 Dolní Chrášťany
36,0 Babice
41,0 Netolice
Po silnici – neznačená cesta
39,5 Rábín
Zemědělský areál s objektem bývalého pozdně renesančního zámečku (17. století). Ve dvoře hospodářské budovy z doby, kdy dvůr patřil Schwarzenberkům. V hlavním průjezdu do dvora pamětní tabule upomínající na F. Horského, velkého propagátora zemědělské reformy, ředitele české rolnické školy v Rábíně. Rábín byla původně vesnice (Vrábín, Vrabinec, Rabyně), později poplužní dvůr Rabyně. Kolem r. 1598 již byla ves pustá.
43,0 Nestanice
44,5 Libějovice
Nejstarší zmínka z r. 1264. Kolem poloviny 14. století se usadili v Libějovicích Malovcové z Malovic. Starý libějovický zámek je čtyřkřídlý, dvoupatrový, se středním nádvořím, se zbytky obranného příkopu a valu. Ojediněle se zachovaly gotické portály.
48,0 Chelčice
