Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Mikroregion Chelčicko-Lhenický
Mikroregion Chelčicko - Lhenický

Historie

Zakladatelská smlouva svazku obcí

Mikroregion

Region Chelčicko-Lhenický se nachází v západní části jižních Čech na pomezí Prachaticka, Písecka a Strakonicka. Rozkládá se ve velice atraktivní krajině, v těsném kontaktu s masivem Šumavy a mezi nejvýznamnějšími turistickými centry jižních Čech: Českými Budějovicemi, Pískem a Prachaticemi.

Přírodní a klimatické podmínky umožňují již několik staletí místním hospodářům pěstování ovoce, které dalo vzniknout Chelčicko-Lhenické ovocnářské oblasti.

V souvislosti s tímto místním specifikem vznikl z podnětu obcí a pěstitelů ovoce Chelčicko-Lhenický mikroregion. Následně pak bylo jeho prostřednictvím ustaveno občanské sdružení Rozkvět zahrady Jižních Čech - Místní akční skupina. Ta se od samého počátku své existence zařadila mezi první a nejaktivnější sdružení tohoto typu v rámci Jihočeského kraje. Sdružení se realizovalo úspěšně zejména v programech typu  LEADER.
Prostřednictvím Chelčicko-Lhenického mikroregionu jsou organizovány v souvislosti s nádhernou přírodou a ovocnářskými tradicemi v květnu Slavnosti květů a v říjnu a listopadu Slavnosti plodů. Krásnou a bohatou krajinu si při nich můžete prohlédnout ze sedla svého kola či na pěších trasách. V rámci Slavností plodů jsou pořádány ovocnářské trhy a soutěže o jablko, slivovici, destilát a ovocnou dobrotu roku.

Během staletí byly krajina, stavby rybníků a výsadby ovocných stromů přetvářeny k obrazu svých hospodářů, ale dělo se tak vždy s velkým citem k jihočeské krajině, která vyzařuje rozvahu, zádumčivost, klid a pracovitost lidí, kteří jsou    s těmito místy spjati. Historická přítomnost moudrých a osvícených hospodářů zanechala své stopy jak na krajině, tak charakteru místního obyvatelstva do dnešních dob.

Region Chelčice and Lhenice region is situated in the west part of South Bohemia between Prachatice, Písek and Strakonice surroundings. It can be found in an attractive countryside near the Šumava Mountains and significant tourist places – České Budějovice, Písek and Prachatice. Micro region is naturally bordered by Českobudějovický basin and Šumava foot-hills. Southern part of the region is created by hilly relief, which changes towards Vodňany town into a pond’s area. Part of the area belongs to Netolice hills with the highest point – Jedlový vrch, the other part belongs to the Písek Mountains. The centre of the region is a part of south-east border of Českobudějovický basin.

From cultural and historic point of view, the region has a large number of grave-mounds and sites of settlement, which makes the settlement in ancient times evident.

V souvislosti s tímto místním specifikem vznikl z podnětu obcí a pěstitelů ovoce Chelčicko-Lhenický mikroregion. Následně pak bylo jeho prostřednictvím ustaveno občanské sdružení Rozkvět zahrady Jižních Čech - Místní akční skupina. Ta se od samého počátku své existence zařadila mezi první a nejaktivnější sdružení tohoto typu v rámci Jihočeského kraje. Sdružení se realizovalo úspěšně zejména v programech typu  LEADER.             Prostřednictvím Chelčicko-Lhenického mikroregionu jsou organizovány v souvislosti s nádhernou přírodou a ovocnářskými tradicemi v květnu Slavnosti květů a v září Slavnosti plodů. Krásnou a bohatou krajinu si při nich můžete prohlédnout ze sedla svého kola či na pěších trasách. V rámci Slavností plodů jsou pořádány ovocnářské trhy a soutěže o jablko, slivovici, destilát a ovocnou dobrotu roku.

Chelčice

Chelčice se rozprostírají 3 km jižně od Vodňan směrem na Netolice. První písemná zmínka o obci Chelčice pochází z roku 1352. Dochovaná kronika je z r. 1872. Obec Chelčice je rodištěm světoznámého středověkého náboženského reformátora a filozofa Petra Chelčického (1390 – 1460), který odmítal jakékoliv násilí a v souladu s Novým zákonem uznával pro nápravu lidského života i společnosti pouze boj duchovní. Jeho myšlenky se staly filozofickým východiskem slavné jednoty bratrské. V roce 2009 se v prostorách historického špýcharu podařilo vytvořit Památník Petra Chelčického. Dominantou Chelčic je kostel svatého Martina. Původní románský kostel byl postaven ve XII. století.

Obec se pyšní titulem Jihočeská vesnice roku který získala v roce 2000. Chelčice se pak v celostátním kole této prestižní soutěže umístily na třetím místě.

Chelčice se svým okolím patří k nemnoha historicky podloženým oblastem na jihu Čech s velkou pěstitelskou tradicí ovocných rostlin. Ovocnářská tradice sahá již do 19. století. Ovocné sady se na volné půdě začaly intenzivně vysazovat v r. 1967. Pěstují se zde nejnovější odrůdy jabloní, třešní, višní, švestek, jahod, hrušní a rybízu.

Dále jsou Chelčice po celé republice známy vývojem a aplikací biologických metod v ochraně ovocných sadů.

V současné době trvale žije v Chelčicích 329 obyvatel. Od r. 1999 vychází Zpravodaj obce Chelčice ,dostupný  na internetových stránkách obce  (www.chelcice.cz).

Investiční záměry obec dlouhodobě realizuje zejména prostřednictvím Programu obnovy venkova, grantových programů vyhlašovaných Jihočeským krajem, strukturálních fondů a jiných dotačních titulů.

V roce 2007 navázala obec prostřednictvím Dispozičních fondů Intereg III A první kontakty s ovocnářskými oblastmi Lallinger Winkel ve Spolkové republice Německo a Mostviertel v Rakousku.

Významnou součástí života obce je její kulturní a společenský život. V obci působí občanské sdružení Mája – Tvořivé Chelčice, které usiluje o rozvoj společenských, zájmových, vzdělávacích a kulturních  aktivit obce a jejího okolí. Vzhledem k tomu, že Chelčice jsou zasazeny do malebného prostředí podhůří Šumavy,  nabízí se zde i široká škála možných výletů do jejich okolí – nedalekých Svobodných Bavorovských a Libějovických Hor. Zeyerovou stezkou je možné se dostat čtyřřadou alejí z královského města Vodňany přes Chelčice kolem kaple sv. Marie Magdaleny a libějovického  zámku k poutnímu místu Panny Marie na Lomci. V dosahu pro celodenní výlet cyklistů jsou zde další možné varianty jejich cílů např. Bavorov-zřícenina hradu Helfenburk-Volyně, Netolice-zámek Kratochvíle-Prachatice, Plástovice-Zbubovská Blata-Bezdrev-Hluboká nad Vltavou-České Budějovice,selské baroko Holašovice-okolí,Protivín-Putim-Písek,Vodňany-Temelín-Týn nad Vltavou.

Lhenice

Původně patřily Lhenice, stejně jako celý zdejší kraj, samotnému králi. V polovině 13. století je však Přemysl Otakar II. daroval i s okolím tehdy nově založenému klášteru zlatokorunskému. První písemná zmínka o Lhenicích je z roku 1283. Vesnice byla součástí zlatokorunského kláštera až do r. 1420. Z doby předhusitské je také doložena existence lhenického kostela a z místní rychty bylo spravováno deset okolních vsí. V r. 1544 český král Ferdinand I. vydává v Praze listinu, kterou povyšuje dosavadní vesnici Lhenice na městys. Uděluje mu znak, právo pečetit zeleným voskem, svobodu trhu. V r. 1511 Lhenice s okolními vesnicemi byly postoupeny Vilémovi z Rožmberka. V majetku rožmberského rodu bylo městečko až do r. 1600. V r. 1622 daroval císař Ferdinand II. panství Netolice se Lhenicemi Janu Oldřichovi z Eggenberka. V držení tohoto rodu zůstalo městečko až do r. 1719, kdy se jejich nástupci stali Schwarzenberkové. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a staletou epochu feudalismu nahradil kapitalismus. Městečko je svobodné a v r. 1849 se stává částí podkrajského úřadu, který má sídlo v Prachaticích. Od roku 1855 jsou Lhenice částí nově vzniklého netolického okresu, a od roku 1868 jsou připojeny do správy prachatického okresu. V roce 1945 osvobodila městečko 26. pěší divize armády Spojených států. Po útrapách druhé světové války začalo městečko rozkvétat do dnešní současné podoby.

Kostel sv. Jakuba, nejvýznamnější památka Lhenic, barokně přestaven v polovině 18. stol. Dominantou Lhenic je nově renovovaný renesanční panský dům, původně zemanská tvrz. Budova bývalé radnice – postavena ve stylu jihočeského lidového baroka, byla již několikrát zrekonstruována a v současné době slouží pro potřeby knihovny. Nad městečkem u lesa nalezneme hřbitov U sv. Jana Křitele. Křížová cesta se nachází v přírodním prostředí nad městečkem u lesa. Její vznik je datován do druhé poloviny 19. století. Základ křížové cesty tvoří kaple v Brabcích. V roce 2000 byla cesta znovu opravována.

Lhenická lípa „U Pepíčků“ je stará více než 270 let. Stala se symbolem dávných časů a po tři století sleduje život městečka a osudy lidí v něm.

Libějovice

Nachází se asi 5 km jihovýchodně od města Vodňan.  Obec Libějovice vznikla na počátku XIII. století . V okolí se nacházejí pozůstatky slovanských mohyl. První přesné zprávy pocházejí z roku 1264, kdy se připomíná  Tomáš z Ljubějovic. Později se Libějovicích vystřídalo několik významných rodů : Malovcové, Rožmberkové, Švamberkové, Buquoyové a Schwarzenbergové.

Na území obce Libějovice se nachází: Starý zámek – původně tvrz,Nový zámek – později do r. 1948 juvenát Redemptoristů,Nový dvůr ,Bývalý mlýn,Zámecký park, jehož součástí je přírodní rezervace „Libějovický park“

Celá oblast „Libějovicko – Lomecko“ je prohlášena za krajinnou památkovou reservaci.

Z ostatních současných aktivit jsou v obci: Obecní úřad, Česká pošta, Obchod potravin, Pohostinství u Kiewegů, ubytování na „Starém zámku“, tělocvična a dětské hřiště.

Lomec

Kostel je zasvěcený Jménu Panny Marie, který  vystavěl v letech 1692 – 1702 hrabě Filip Emanuel Buquoy.

Uprostřed kostela stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře v chrámu u sv. Petra v Římě. Bývalý lovecký zámek (budovy západně od kostela) nechal postavit bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert v letech 1709-1710 Dnes slouží budovy jako klášter Kongregace Šedých sester III. Řádu sv. Františka a fara.  Lomec je oblíbeným místem mnoha poutníků a turistů.

Lomeček je  živým poutním místem a duchovním srdcem Jižních Čech.

Černěves

Malebná vesnička s rybníčkem a kaplí uprostřed.  Nachází se cca 1,5 km jihovýchodně od Libějovic. Nejstarší zmínka o obci je zřejmě z r. 1401, dále je zmínka o obci z r. 1468. Kaple na návsi je z roku 1827 a byla ovlivněna stavbou kostela na nedalekém Lomci.. Boží muka mezi Libějovicemi a Černěvsí pochází z 18. století jsou zajímavá svým trojbokým provedením.

Nestanice

Nachází se cca 1,5 km jižně od Libějovic na místě původní tvrze a dvora stojí malebná vesnička.

První známá zmínka je o Janu Malovci z Nestanic je z roku 1427.  Nestanice patřily pod Libějovické panství.

Na návsi stojí zděná čtyřboká kaplička sv. Linharta. Vedle cesty od Nového libějovického zámku k Lomci v křížění s cestou z Nestanic do Truskovice stojí zděný čtyřstranný sloup s výklenky.

Malovice

Malovice leží na rozhraní Českobudějovické pánve a posledních výběžků šumavského podhůří, nedaleko města Netolice. Obec Malovice je sídlem obecního úřadu, pod jehož správu spadají obce Malovice, Malovičky, Podeřiště, Krtely, osady Holečkov a Hradiště a dvůr Rábín (celkem 640 obyvatel). Velkou část zástavby Malovic tvoří zemědělská stavení s tradičním dispozičním uspořádáním. Náves s kaplí sv. Václava je prostoupena malým parkem se vzrostlými stromy. Zajímavá a historicky cenná je hlavně roubená stodola čp. 1. První zmínka o Malovicích pochází z roku 1313, kdy v Malovicích sídlil Bohuslav z Malovic, nejstarší známý předek staročeského zemanského rodu Malovců z Malovic.

Obec Malovičky vznikla rozdělením Malovic na Horní a Dolní Malovice – Malovice a Malovičky. O rozdělení se dovídáme v letech 1542–1545. Rybník, který Malovičky oblévá z jižní strany, založil v 16. století Vilém z Rožmberka. Nese jméno Horní malovický. Další rybník, Otrhanec, leží u příjezdové cesty z Malovic. Má nádhernou hráz s obrovskými staletými duby. Při příjezdu z Malovic vás vítá kaple sv. Jana Nepomuckého.

Podeřiště, nejníže položená obec v prachatickém okresu (410 m n. m.). Uprostřed návsi stojí kaple Panny Marie. Na skále nad bývalým mlýnem stával hrad Poděhusy. Poprvé se připomíná v závěti Voka z Rožmberka z r. 1262. Roku 1421 Jan Žižka hrad dobyl a vypálil. K jeho obnově již nedošlo.

Historie osady Holečkov není dlouhá, byla založena v letech 1923–1925. V září roku 1925 osadu slavnostně otevřel jihočeský spisovatel Josef Holeček ze Stožic – odtud název Holečkov. Ve vsi je kaplička sv. Josefa, pamětní kámen připomínající založení osady.

Krtely leží pod Libějovickým vrchem. Vesnice se rozprostírá kolem velké návsi s kaplí sv. Anny a rybníkem. V lese směrem na Velký Bor je postavena kaple Nejsvětější Trojice s léčivým pramenem. Na druhém konci vesnice stojí další kaplička U Jána. Nejstarší nálezy z krtelské lokality se nachází v Krtelském lese – řada mohylových pohřebišť z pravěku i z doby, kdy zde sídlili Slované.

Rábín je zemědělský areál s objektem bývalého pozdně renesančního zámečku (17. století), na což poukazují zbytky sgrafitové výzdoby. Ve dvoře jsou hospodářské budovy z doby, kdy dvůr patřil Schwarzenberkům. V hlavním průjezdu do dvora je umístěna pamětní tabule upomínající na Františka Horského, velkého propagátora zemědělské reformy, ředitele české rolnické školy v Rábíně.

Osada Hradiště leží v malebné krajině posledních výběžků Šumavy přibližně 5 km severně od Netolic. Jisté kouzlo dodává Hradišti množství malých rybníčků a kaplička Panny Marie, na návsi obklopená vzrostlými lipami. Severozápadně od osady se vedle cesty od Ptáčníka k Rábínu nachází keltské kultovní ohrazení Na Šancích.

Mičovice

Obec Mičovice se rozkládá cca 13 km východně od okresního města Prachatic. Skládá se celkem z pěti místních částí: Mičovice, Frantoly, Jáma, Klenovice a Ratiborova Lhota, které se rozkládají v podhorském až horském terénu v nadmořské výšce od 564 m (Ratiborova Lhota) až po 708 m (Klenovice) a 720 m (Frantoly). Počátky obce sahají do první poloviny čtrnáctého století, kdy byla založena jako vesnice na území, které patřilo zlatokorunskému klášteru. Obyvatelé se v minulosti živili zemědělskou a lesní výrobou, v obci pracovali i drobní řemeslníci. V Mičovicích byla v roce 1886 postavena budova školy, která svému účelu sloužila necelých 100 let. Na návsi v Mičovicích je postavena kaple Panny Marie z roku 1886 a malá výklenková kaplička.

Nejvýznamnější památkou na území obce je kostel sv. Filipa a Jakuba ve Frantolech z počátku 14. století. Po požáru v roce 1754 byl o dva roky později barokně přestavěn.

Klenovice jsou pravidelná vesnice horského návesního typu s domem se selsko-barokním štítem. Podhorský a místy i horský charakter obce ji předurčuje pro turistické využití. V Klenovicích stojí boží muka před vesnicí.

Jáma je pěkná vesnice s upravenou návsí položená po obou stranách potoka Melhutka pod horským masivem Doubrava. Na návsi je malá kaplička a boží muka.

V Ratiborově Lhotě se nachází výklenková kaplička u vjezdu do obce.

Truskovice

Obec Truskovice byla podle první dochované písemné zmínky založena roku 1274. Jméno Truskovice se odvozuje od lidí Truskových (Truskův Dvůr). Mohlo se vyskytovat i jako Truska nebo Struska. Nejstarší zmínka o vsi souvisí se jmény vladyků Rudolfa a Budislava z Truskovic jako svědků na listině z roku 1274. Titíž se zřejmě zúčastnili také řádného sněmu všech stavů Království českého v Praze kolem Nového roku 1281, na němž se čeští stavové přiznali opět k poslušnosti králova poručníka, markraběte Oty Braniborského. Další zmínka o vsi pochází z 6. března roku 1384, kdy Petr z Truskovic na Libějovických obhajoval jménem Diviše z Malovic jednotu se zemskými deskami. Na truskovickém dvoře měli sedět roku 1365 Setěch, 1378 Zachař, 1384 Petr, 1387 Mikuláš a 1391 Habart.

V obci není dnes významnějších historických památek, zmínit lze jen kapli sv. Floriána z roku 1821. Dvě kapličky – sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého – se nachází v integrované Dolní Vsi. Okolí Truskovic je charakteristické četnými rybníky, dříve se tu pěstovalo konopí.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23
2
24
25 26 27 28 29 30 31
1

Interaktivní mapa

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Řekli o nás

Mikroregion Chelčicko - Lhenický

nahoru