Lomec

Jméno Lomec se traduje již od konce 14. stol. Je jím nazýván rulový, 515 metrů vysoký vrch. Název dostal podle nedalekého lomu, kde se těžil kámen, pravděpodobně pro potřeby lidí z blízkého okolí. Posloužil i později při stavbě kostela, kdy zde řemeslníci nalámali 280 sáhů kamene. Zbytky zaniklého lomu lze spatřit po levé straně příjezdové cesty na Lomec i dnes.

1. května 1692 hrabě Filip Emanuel Buquoy položil na lomeckém vrchu před očima mnoha poutníků základní kámen nového kostela. Světil jej neznámý novokněz. Vlastní stavba byla ovšem zahájena až po dvou letech. Dodnes otevřená je však osobnost architekta. V minulosti byl projekt často připisován J. Santinimu Aichlovi. To by však muselo jít o umělcovo velmi rané dílo. V současnosti se část odborníků více přiklání k možnosti, že architektem je sám hrabě Emanuel Buquoy. Stavba je zhotovena ve vrcholně barokním slohu. Kostel je proveden jako stavba soustředná. Půdorys je v základě čtyřúhelníkový, stěny jsou zčásti vypouklé, uvnitř pilastry - polosloupy rozčleněné. Je zaklenut kopulí, do níž se zařezávají lunety nad okny a výseče nad kouty. Svatyně má celkovou výšku 31 metrů.
 

Věž kostela má cibulovitou podobu a je podélně členěná. V úžlabinách jsou 4 jiné cibulovité věžičky, na každé z nich je nasazen štítek.

Vchody do kostela byly vybudovány ze všech 4 stran. Portály u nich jsou tesané z kamene a zakončené tympanonem (trojúhelníkovou stříškou). Čtyři vchody značí čtyři evangelisty. Již kolem roku 1720 se na Lomci znovu objevili řemeslníci. 

Na severní straně kostela přistavěli sakristii. Dostala podobu nízké kaple s jehlancovitou střechou a lucernou. Předtím zde byla pouze jakási předsíň, prkenné lešení, které se dalo posunovat ode dveří ke dveřím. Sakristie slouží zároveň i jako malá postranní loď.

V roce 1735 je přistavěna rokoková kazatelna zdobená figurálními reliéfy. Protože schody ke kazatelně by ještě zmenšily již tak malý prostor v kostele, je zbudována na jižní straně kostela malá věžička. V ní je schodiště na kazatelnu a na půdu.

Interiér kostela a jeho výzdoba
Uprostřed kostela stojí hlavní oltář v podobě zmenšené napodobeniny Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě od řezbáře Jana Wauschera z Lince. Oltář je celý vyřezávaný ze dřeva. Kolem něj se tyčí 4 mohutné sloupy zdobené korunami, révou a umělými hlavicemi.Postranní oltáře: levý freskový oltář znázorňuje sv. Kateřinu a sv. Barboru, vpravo je sv. Vojtěch a sv.Václav. Zde je zároveň umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.V oltářních kamenech jsou uloženy ostatky mučedníků: sv. Celestina, sv. Klementa a sv. Floriána. Dne 5.7.1885, u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí sv. Metoděje, byl levý postranní oltář obohacen o sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje. Roku 1906 je na křtitelnici pořízeno sousoší křtu Ježíše Krista. V roce 1909 je na postranní oltář sv. Jana Nepomuckého umístěna socha sv. Josefa. Po II. světové válce vyřezal Vojtěch Kafka křížovou cestu. Původně měla být umístěna venku na cestě od kostela ke hřbitovu. Komunistický režim to však nedovolil, a proto našla své místo přímo v kostele, kde se velmi pěkně vyjímá.
 

Budova loveckého zámku
Lovecký zámek vystavěl bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert v letech 1709-1710. Zámek je stavěn jako dvoupatrová budova s vysokým štítem a volutovými křídly. Štít zdobí buquoyský erb. Z původního loveckého zámku stává fara. Koncem 18. stol. byla v bočním levém křídle zámečku přistavěna škola - dvoutřídka. Hned vedle byl také zřízen byt učitele. Roku 1903 pak byla k pravé straně zámečku přistavěna škola nová, jednopatrová. Po příchodu sester se dvě třídy přepažily a tak vznikly z každé třídy tři pokoje s předsíňkou. Na staré škole bylo přistavěno jedno patro. Dnes slouží jako klášter Kongregace Šedých sester sv. Františka.
 

V lese pod vrcholem kopce byla objevena řada mohyl, které pocházejí z 8. až 9. století našeho letopočtu. Do doby panování císaře Josefa II. sídlili na Lomci i poustevníci, kteří si říkali ivanité. Lomec byl také oblíbeným místem spisovatele Julia Zeyera, který sem často chodil se svými přáteli. Dnes je toto duchovní srdce jižních Čech oblíbeným cílem mnoha poutníků a turistů jak od nás, tak i z ciziny.