Mikroregion Chelčicko - Lhenický
0,0 Vodňany (395 m)
Město Vodňany bylo nejspíše založené v místech původní slovanské osady Vodné, je vodami obklopené a má s vodou spojené i jméno (první písemná zmínka je z r. 1317). Od roku 1336 bylo vedeno jako královské město, když nejdůležitější privilegia udělil Vodňanům Jan Lucemburský. V 15. století dolování zlata a zakládání dalších rybníků přispělo k rozvoji města. R. 1620 byly Vodňany vypleněny vojáky katolické Ligy. Během třicetileté války značně utrpělo. R. 1710 se vykoupilo z poddanství. V dalších letech 18. století podlehlo mnoho jeho domů požárům. Současnou podobu vytvořila důsledná regotizace v letech 1894 až 1897. Město má pravidelný 
půdorys, zachovaly se zbytky gotických hradeb s vodním příkopem a čtvercové bašty z 1. pol. 15. století. Na náměstí zaujmou především bývalá lékárna, dům č. p. 1 ze 16. stol. s renesanční atikou v průčelí, krásná budova spořitelny z počátku 20. stol. Vzácnou památkou je zde raně gotický farní kostel Narození Panny Marie. Žili tu i významné osobnosti jako spisovatelé Julius Zeyer, Otakar Mokrý, František Herites a malíř Jan Zrzavý. V nedalekých Stožicích se narodil r. 1853 publicista a novinář Josef Holeček.
Po značce 1080
7,0 Radomilice
Památky tzv. lidového baroka – v oblasti se nacházejí vzácné Radomilické vltavíny, charakteristické světle zelenou či světle hnědou barvou. Vltavíny jsou přírodní, silně křemičitá skla.
11,0 Dívčice
Po značce 1083
14,0 Zbudov
Zastávka ČD, nedaleko zastávky je pomník rychtáře Jakuba Kubaty popraveného po rebelii v r. 1581.
17,0 Plástovice
Nálezy keramiky dokládají nejstarší osídlení z doby halštatské (asi 700 - 500 př. n. l.). Obec písemně uváděna od 1360. Památková rezervace lidové architektury, vyhlášená 1995, uchovává výjimečný celek rázovitých usedlostí se špýchary blatského typu z 19. století. Na návsi se nachází kaple se zvonicí, u obce větší rybník Volešek.
Po značce 1081
18,0 Sedlec
Západně od obce bylo 1978 objeveno mimořádně bohaté polykulturní naleziště, významné pro poznání doby římské (0–400 n.l.). Početné nálezy keramiky včetně tzv. terry sigillaty a bronzových stolních souprav. Novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn v letech 1860 až 1868, výklenková kaplička Nejsvětější Trojice pochází z 2. poloviny 18. století.
20,0 Hlavatce
Na rozlehlé návsi stojí kaple, dřevohliněná sýpka je zachována v čp. 10.
23,0 Olšovice
První písemná zmínka z roku 1248. Později patřila do rožmberského panství na katastru hradu Poděhusy spolu s vesničkou Hláska. Památkově chráněná návesní kaplička a dům čp. 28 směrem na Mahouš. Zasloužený zájem vyvolává 400 let stará planá hrušeň.
Po značce 1089
24,0 Podeřiště
Ves Poděhusy (dnešní název Podeřiště) původně náležela Rožmberkům. Poprvé se připomíná v závěti Voka z Rožmberka z r. 1262, který ji odkázal své manželce Hedvice ze Schaumburgu k doživotnímu užívání. Když v r. 1315 zemřela, připadly Poděhusy jejímu synu Jindřichovi VI. R. 1387–1407 měl statek v zástavě Vilém z Újezda, který byl purkrabím. R. 1421 Jan Žižka hrad dobyl a vypálil. K jeho obnově již nedošlo. V r. 1481 Vok z Rožmberka prodal Petru Kořenskému z Terešova dvůr Poděhusy s opuštěným hradištěm, který je připojil k vlhlavskému statku. R. 1548 prodali bratři Jiřík a Kryštof jménem ostatních sourozenců Kořenských z Terešova ,,zámek pustý“ Poděhusy s příslušenstvím Janu Malovci z Malovic a na Dřítni. To je poslední zmínka o hradu. Místo, kde stával tento malý hrad, se nalézá na skalisku lidově zvaném ,,Hrádek“ nad Netolickým potokem za vesnicí Podeřiště, odkud je k němu nejlepší přístup. Samotné hradiště je porostlé mladým lesním porostem a není zde patrný žádný přímý pozůstatek hradního zdiva. Jedinou památkou je částečně zachovalý příkop mezi skalami.
28,0 Malovice
Jsou původním sídlem jihočeského rodu Malovců z Malovic. Na místě osady, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována roku 1313, byla vybudována tvrz. V polovině 16. stol. byly Malovice rozděleny na dvě vsi, Malovice a Malovičky. Tvrz stávala v Malovičkách. Roku 1557 Malovice koupil Vilém z Rožmberka, který při stavbě Horního Malovického rybníka nechal použít kámen z opuštěné tvrze. Prostor tvrziště, který vybíhá jako poloostrov do rybníka, je dnes zastavěný usedlostmi. V Malovicích je zajímavá a historicky cenná hlavně roubená stodola č.p. 1 s doškovou střechou. Oble ukončenou náves s kapličkou sv. Václava a pomníkem obětem I. světové války prostupuje park se vzrostlými stromy.
31,0 Lomec (552,2 m)
Zalesněný vrch s barokním kostelíkem – prvořadé poutní místo diecéze známé i ve světě. Kostel Jména P. Marie je neobvyklou centrální barokní stavbou z l. 1699–1702, fara (bývalý lovecký zámeček z 18. stol.) a hřbitov. V lese pod vrcholem byla objevena řada mohyl z doby hradištní (8.–9. stol.).
Po značce 1099
36,0 Chelčice
Obec vznikla při důležité obchodní cestě vedoucí z Podunají, tzv. Linecké. První písemná zpráva o vsi je z roku 1357. Ves v této době byla rozdělena mezi několik zemanů, kteří vlastnili jednotlivé dvory.Kostel sv. Martina – původně románský, se poprvé připomíná roku 1384. V 17. století bylo provedeno sklenutí kostela a v letech 1728–30 přistavěna boční kaple. V roce 1759 byla provedena fresková výzdoba kostela. V blízkosti kostela se nacházejí pozdně barokní plastiky P. Marie a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Máří Magdalény – barokní stavba ze druhé poloviny 17. století postavena v blízkosti pramene se slabě minerální vodou. Kaple stála na konci barokní aleje, vedoucí od kostela na Lomci k tzv. Novému zámku v Libějovicích a ke kapli sv. Máří Magdalény. V Záhorčí – na místě dnešního zemědělského areálu Zemcheba – stávala ve středověku tvrz, kterou v roce 1389 vlastnil Hroznata ze Záhoří. Vedle Záhoří se také užíval název Záhořice. Zdejší zemané se také psali jako Záhorkové ze Záhořice. Z tohoto rodu pocházel Petr Záhorka, ztotožňovaný s Petrem Chelčickým. Pamětní síň Petra Chelčického byla slavnostně otevřena při předání ocenění Jihočeská vesnice roku 2000. Jsou v ní umístěny exponáty, reprodukce, fotografie a literatura související s Petrem Chelčickým i obcí Chelčice. V roce 2002 obec Chelčice oslavila 650 let od svého založení. Při této příležitosti byla zorganizována veřejná sbírka, ze které obec nechala zhotovit novou sochu Petra Chelčického. Chelčice patří k nemnoha historicky podloženým oblastem na jihu Čech s velkou pěstitelskou tradicí ovocných dřevin. Byly zde vyšlechtěny některé odrůdy s krajovým významem, např.: třešeň „Libějovická raná“, jabloň „Petr Chelčický“ a později následovaly odrůdy další. Intenzivní ovocné sady se začaly v Chelčicích vysazovat v roce 1967. Pěstují se zde nejnovější odrůdy jabloní, třešní, višní a rybízu. Chelčice jsou po celé republice známé vývojem a aplikací biologických metod v ochraně ovocných sadů.
39,0 Vodňany
